Back to Top
 
 
 

Francouzský kordík

L’épée de cour

Poboční či kostýmová zbraň zvaná kordík (l’épée de cour, smallsword) vznikla ve Francii postupnou přeměnou původních duelových rapírů či vojenských kordů, které se od poloviny 17. století začaly výrazně odlehčovat, zjednodušovat a zkracovat. Vývoj této zbraně vedla snaha o stále větší ovladatelnost snížením její váhy, jakož i dobová móda. První kordíky z druhé poloviny 17. století měly stále ještě čepel s čočkovitým či kosočtvercovým průřezem a záštitný koš s plně funkčním ricassem. Tyto starší typy kordíků jsou též známé jako přechodný rapír (l’épée de transition, transitional rapier). Postupným vývojem nabyla kordíková čepel maximálně odlehčený trojúhelníkový průřez s výbrusy známý z let 1680 až 1790, záštita se zmenšila na minimum a ricasso pozbylo své funkce. Vznikla tak velice lehká, rychlá a nebezpečná zbraň s typickým francouzským držením. Lehkou a pevnou trojbřitou kordíkovou čepel, jakož i držení, následně přebral její nástupce, soubojový kord 19. století, předchůdce kordu sportovního.

Metodika: maître d’armes Leonid Křížek, prévôt d’armes Michael Kňažko
Instruktoři: maître d’armes Leonid Křížek, prévôt d’armes Michael Kňažko
Metodické příručky:
Edward Blackwell: System of Fencing or The Art of Defence, Williamsburg 1734
Domenico Angelo: L’École des Armes, London 1763
Guillaume Danet: L´Art des Armes, Paris 1766
J. Mc Arthur: Theory and Practice of Fencing, London 1780
Leonid Křížek, Jiří Kovařík: Historie evropských duelů a šermu II – Čas rváčů a duelantů, Praha 2014
Zásahová plocha: celé tělo, bodmo i sečmo