Československá puška s pérovým bodákem

Československá puška s pérovým bodákem

Tradičně se uvádí, že první exempláře bodáků se vyráběly na začátku 17. století ve francouzském městečku Bayonne a odtud dostaly své jméno – bajonet. Ať už byl původcem nápadu zastrčit dýku do hlavně palné zbraně kdokoli, inovace znamenala významnou změnu ve vojenství. Pěchota již nebyla nadále při obraně závislá na pikenýrech, ale mohla se bránit nájezdům jezdectva sama a nabíjet pod ochranou bodáků svých spolubojovníků. Dále mohla plnit nejenom taktické poslání střelců, ale zároveň i ofenzivní úlohu pikenýrů, což v éře nepřesných palných zbraní nebylo rozhodně málo. Roli jakéhosi kopí bránícího pěchotu proti jezdectvu si bodák zachoval až do konce 19. století v rámci taktiky obranných karé, kdy řady pěchoty seřazené do čtverce nahrazovaly klasického „ježka“ z naježených kopí.

Stoletím bodáku bylo bezpochyby 19. století. Přes ohromný rozvoj ručních zbraní palných zbraní docházelo na bojišti často k situacím, kdy bylo nutné uchýlit se k „chladné oceli“. Bodák přišel ke slovu jak v individuálním boji muže proti muži, tak při bodákových ztečích a stejně tak v případě, kdy pěchota byla nucena zaujmout čtvercové formace jako účinnou obranu proti útokům jezdectva, během níž mohla vést obrannou palbu do všech stran. Od začátku 20. století až do dneška je boj na bodáky chápán jako jeden z řady způsobů boje zblízka. Jeho trénink je dobrou metodou zvýšení fyzické a psychologické připravenosti vojáků.

V roce 1952 byl šerm bodákem zaveden v tehdejším Československu jako branná disciplína, a to nejen v armádě, ale i do civilních oddílů šermu. Tehdejší Státní výbor pro tělesnou výchovu a sport zavedl cvičitelské kurzy tohoto sportu jak pro trenéry, tak pro rozhodčí. Neustále se zdůrazňoval význam tohoto sportovního odvětví pro lidovou brannost. Rok na to byl bodák zařazen jako čtvrtá šermířská zbraň ke klasickým sportovním zbraním (kordu, fleretu a šavli).

Technika šermu bodákem vycházela z praktik vojenského nácviku a od praktik 19. století se příliš nelišila. Také výstroj byla shodná, lišila se jen v tom, že šermíři nosili mohutnější rukavice chránící celé předloktí, a to na obou rukou. Platnou zásahovou plochou bylo celé tělo včetně hlavy, s výjimkou předloktí a nohou od kolen dolů. Rány pažbou byly kvůli bezpečnosti zakázány. Zbraní byla dřevěná maketa pušky s kovovou hlavní, do níž se zasunoval pérový bodák. Vojenská i sportovní verze pušky s pérovým bodákem jsou zbraněmi původní československé konstrukce.

Šerm bodákem jako povinná sportovní disciplína nebyl mezi šermíři příliš oblíben. Těžká maketa pušky s pérovým bodákem zasazovala citelné údery a ruce unavené na turnajích namáhavým šermem těžkou zbraní neměly dost citu pro následná utkání v šermu ostatními subtilnějšími zbraněmi. V 60. letech minulého století Svazarm šerm bodákem zrušil, a tím také v Československu šerm bodákem jako sportovní disciplína skončil.

Tímto však šerm bodákem u nás nezanikl. Zachoval se díky mistru šermu Josefu Šolcovi, od roku 1949 dodnes aktivnímu šermíři ČŠK Riegel, který metodiku a praxi této disciplíny přenesl na svého klubového kolegu pana Leonida Křížka, jenž vyučuje šerm bodákem v České zemské šermírně, domovské LA Salle d’Armes Školy historického šermu ARS DIMICATORIA a Klubu vojenské šavle BARBASETTI MILITARY SABRE (since 1895), jako jednu ze zbraní klasického šermu.

Metodika: maestro Josef Šolc, maître d’armes Leonid Křížek, prévôt d’armes Michael Kňažko
Instruktoři: maître d’armes Leonid Křížek, prévôt d’armes Michael Kňažko
Metodické příručky:

Dr. Miroslav Tyrš: Tělocvik ve vojště, Šermování bodákem, Praha 1868

Turnvorschrift für die k.u.k. Fußtruppen, Bajonettfechten, Wien 1903
Ministerstvo národní obrany, Vo-1b: Šerm bodákem, Praha 1923

Vojenský ústav vědecký: Rukověť pro poddůstojníky, Praha 1938
Generální inspektorát vládního vojska: Šerm bodákem, Praha 1940

Wydawnictwo “Prasa Wojskowa”: Szermierka na bagnety, Warszawa 1950

Wydawnictwo glównego komitetu kultury fizycznej: Sportowa szermierka na bagnety, Warszawa 1951
Svazarm: Pravidla šermu bodákem, Praha 1957
Naše vojsko, Karel Züber, Stanislav Skalický: Šerm bodákem, Praha 1958
Leonid Křížek: Historie evropských duelů a šermu III – Od duelového ke sportovnímu kolbišti, Praha 2015
Zásahová plocha: celé tělo mimo předloktí a holeně, bodmo